Recept dne
Velikonoční tradice
Velikonoce jsou nejdůležitější svátky křesťanů, kdy se vzpomíná na ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Mnozí si je take spojují s oslavou dlouho očekávaného jara. Příprava na Velikonoce začíná už na Popeleční středu, tedy čtyřicet dní před Velikonocemi, které mají patřit pokání a půstu.
Škaredá středa – trhance
Jídlo v tento den muselo být schválně ošklivé. Díky této pověře nejspíš vznikly trhance. Jestliže se hospodyně rozhodla usmažit bramboráky nebo placky, vždy je při obracení trochu potrhala.
Zelený čtvrtek – zelená jídla
Tento den patřil zeleným pokrmům, především z mladých kopřiv a špenátu. K jarním polévkám se jedly placky, různé pletence a preclíky.
Velký pátek - půst
Na Velký pátek se držel půst. V některých krajích se toto pravidlo dodržovalo velmi striktně. Někde byla dovolena ryba, ale tu si mohl dovolit málokdo. Lidé si proto pekli náhražku z bramborového těsta ve tvaru ryby. V krajích, kde se půst tak nedodržoval, se v tento den vařila hustá polévka. Do ní se použilo vše, co se doma našlo, hlavně luštěniny, brambory, kopřivy, špenát, zelenina a kmín.
Bílá sobota –nádivka Tak to je ten správný den pro nádivku a ta správná velikonoční je z mladých kopřiv. Potom se podávala bílá káva z melty a mazanec.
Nedělní Boží hod Velikonoční
Tímto dnem v podstatě velikonoční svátky vrcholily. S pondělním výpraskem a koledováním se začalo až později. Samotná hostina měla začínat jakýmkoli masovým vývarem. Pak už se zvyky lišily kraj od kraje. Na stůl přišlo především pečené jehněčí, králičí, kůzlečí či drůbeží maso, buchty, mazance a beránek. Jen málokterá rodina si mohla upéct opravdového beránka, a proto se začal dělat z těsta.
Velikonoční pondělí – den vajec
O Velikonočním pondělí převažovaly v kuchyni pokrmy z vajec. Vejce je dodnes velikonočním symbolem a take symbolem nového života. Vejce se smažila, plnila, dávala do omáček, salátů a nádivek. Oblíbené byly i různé pomazánky.zpět
Jídlo v tento den muselo být schválně ošklivé. Díky této pověře nejspíš vznikly trhance. Jestliže se hospodyně rozhodla usmažit bramboráky nebo placky, vždy je při obracení trochu potrhala.
Zelený čtvrtek – zelená jídla
Tento den patřil zeleným pokrmům, především z mladých kopřiv a špenátu. K jarním polévkám se jedly placky, různé pletence a preclíky.
Velký pátek - půst
Na Velký pátek se držel půst. V některých krajích se toto pravidlo dodržovalo velmi striktně. Někde byla dovolena ryba, ale tu si mohl dovolit málokdo. Lidé si proto pekli náhražku z bramborového těsta ve tvaru ryby. V krajích, kde se půst tak nedodržoval, se v tento den vařila hustá polévka. Do ní se použilo vše, co se doma našlo, hlavně luštěniny, brambory, kopřivy, špenát, zelenina a kmín.
Bílá sobota –nádivka Tak to je ten správný den pro nádivku a ta správná velikonoční je z mladých kopřiv. Potom se podávala bílá káva z melty a mazanec.
Nedělní Boží hod Velikonoční
Tímto dnem v podstatě velikonoční svátky vrcholily. S pondělním výpraskem a koledováním se začalo až později. Samotná hostina měla začínat jakýmkoli masovým vývarem. Pak už se zvyky lišily kraj od kraje. Na stůl přišlo především pečené jehněčí, králičí, kůzlečí či drůbeží maso, buchty, mazance a beránek. Jen málokterá rodina si mohla upéct opravdového beránka, a proto se začal dělat z těsta.
Velikonoční pondělí – den vajec
O Velikonočním pondělí převažovaly v kuchyni pokrmy z vajec. Vejce je dodnes velikonočním symbolem a take symbolem nového života. Vejce se smažila, plnila, dávala do omáček, salátů a nádivek. Oblíbené byly i různé pomazánky.zpět
Další články
©2011 BURDA Media 2000 s.r.o.